Shánění sponzorů patří v českých klubech k nejméně oblíbeným činnostem. Většinou ho dělá předseda nebo trenér po večerech, bez podkladů a bez systému. Výsledek? Desítky odeslaných e-mailů, pár zdvořilých odmítnutí a pocit, že „firmy dnes sport nepodporují“. Firmy přitom sport podporují rády — jen jim to kluby často zbytečně komplikují. Tady je pět chyb, které vidíme nejčastěji.
1. Prodáváte logo, ne hodnotu
„Logo na dresu za 20 tisíc“ není nabídka — je to ceník za kus potištěné látky. Firma ale nekupuje látku. Kupuje pozornost vaší komunity: členů, rodičů, fanoušků, návštěvníků zápasů a lidí, kteří vás sledují na sociálních sítích.
Dobrá nabídka proto vždy popisuje, kdo vaši komunitu tvoří a jak je velká: kolik máte členů, kolik lidí chodí na zápasy, kolik vás sleduje na sítích, kolik lidí projde ročně vaším areálem. Najednou nemluvíte o logu, ale o dosahu — a to je jazyk, kterému marketingový rozpočet rozumí.
Tip
Sepište si „inventář“ všeho, co můžete nabídnout: dresy, mantinely a bannery, web, sociální sítě, newsletter, turnaje, kempy, vyhlašování. U každé položky odhadněte, kolik lidí ji za sezónu uvidí. Tenhle jeden dokument vám zvedne úspěšnost víc než cokoliv jiného.
2. Nemáte strukturovanou nabídku
„V případě zájmu o partnerství nás kontaktujte“ zní vstřícně, ale pro firmu to znamená: nevíme, co dostaneme, nevíme, kolik to stojí, a budeme si to muset vyjednat. To je práce navíc — a práce navíc znamená odklad na neurčito.
Připravte si dva až tři balíčky s konkrétním plněním a cenou — například lokální partner, hlavní partner a generální partner. Člověk, který ve firmě sponzoring navrhuje, potřebuje výdaj interně obhájit před jednatelem nebo finančním ředitelem. Dejte mu do ruky podklad, se kterým to zvládne na první pokus.
3. Oslovujete jen velké firmy
Napsat Kofole nebo ČEZu je lákavé, ale krajský klub s nimi soutěží o pozornost s extraligou a reprezentací. Skutečný potenciál je o ulici vedle: stavebniny, autoservisy, lékárny, restaurace, realitky a řemeslníci z okolí. Jejich zákazníci jsou vaši rodiče a fanoušci — přesah je okamžitý a měřitelný.
Lokální firmy dávají menší částky, ale rozhodují se rychle (často jeden člověk), neřeší korporátní schvalování a když se o ně staráte, zůstávají roky. Deset lokálních partnerů po 15 tisících je stabilnější příjem než jeden velký sponzor, který za rok změní marketingovou strategii.
4. Po podpisu nastane ticho
Nejčastější důvod, proč firma sponzoring neprodlouží, není nespokojenost — je to nejistota. Celý rok neviděla, co za své peníze dostala, a tak si příště řekne, že to „letos zkusí jinak“.
Řešení je přitom levné: dvakrát třikrát za sezónu pošlete krátký report. Fotky banneru a dresů ze zápasů, dosahy příspěvků, návštěvnost akcí, poděkování. Deset minut práce, které rozhoduje o tom, jestli podzimní e-mail o prodloužení skončí podpisem, nebo výmluvou.
Získat nového sponzora je řádově těžší než udržet stávajícího. Neprodloužená smlouva je nejdražší ztráta, jaká klub může potkat.
5. Řešíte to, až když teče do bot
Klasický scénář: v červnu se zjistí, že chybí peníze na soustředění, a začne se obvolávat. Jenže firmy plánují marketingové rozpočty na podzim pro následující rok. Kdo přijde v listopadu s nabídkou na příští sezónu, mluví do otevřeného rozpočtu. Kdo přijde v červnu, mluví do prázdna.
Udělejte si jednoduchý roční kalendář: září–listopad oslovování a jednání, prosinec–leden podpisy, průběžně reporting, květen–červen poděkování a příprava na další kolo. Sponzoring přestane být hašení požárů a stane se běžnou agendou.
Jak z toho ven
Všech pět chyb má společného jmenovatele: chybí systém. Přesně proto stavíme Sponsario — klub si vytvoří profil s dosahy a čísly, nastaví balíčky s cenami a firmy je najdou samy. Reporting a podklady pro sponzory se generují automaticky. Registrace klubu je zdarma a zabere večer — a je to večer, který se vám vrátí mnohonásobně.
